Postupným zvyšováním cen energií, tj. tepla a elektřiny a postupným zvyšováním cen všech paliv byl od roku 1990 odstraněn stav, kdy velkoodběratelé energie platili více než maloodběratelé, kterými jsou především domácnosti. Tím vlastně průmysl a podnikatelé dotovali nízké ceny pro obyvatelstvo.
Nový tarifní systém je založen na zásadě, že každá skupina odběratelů hradí ty náklady, které svou spotřebou energií skutečně vyvolá.
V budoucnu lze ale očekávat, že do konečných cen energií placených spotřebiteli, budou zahrnuty další, tzv. externí náklady a to především ekologické náklady na ochranu ovzduší, na čištění vod, na likvidaci následků těžby uhlí apod. To bude mít za následek další zvyšování cen.
Jediným způsobem, jak při zvyšování cen udržet celkovou výši ročních nákladů za energii, je snižování její spotřeby vhodnými opatřeními.
Podle údajů Českého statistického úřadu domácnosti z celkové roční spotřeby energie spotřebovávají: | na vytápění | 75,9% | | na ohřev užitkové vody | 10,7% | | na ostatní spotřebu | 7,2% | | na ostatní spotřebu | 6,2% |
(ČSÚ: konečná spotřeba energie podle užití %, r. 2003)
Spotřebu energie uvádíme obvykle v kilowatthodinách (kWh), ve kterých je měřena spotřeba elektrické energie elektroměrem. Abychom mohli jednotlivé druhy energie mezi sebou porovnat, použijeme následující přepočet:
1 GJ tepelné energie = 277,8 kWh
1 m3 zemního plynu = 9,29 kWh
1 kg hnědouhelných briket = 6,40 kWh
1 kg hnědého uhlí = 5,00 kWh
1 kg černého uhlí = 6,30 kWh
1 kg koksu = 7,30 kWh
1 kg kusového dřeva = 4,10 kWh
1 kg dřevní štěpky = 4,00 kWh (při vlhkosti 20%)
1 kg dřevěných pelet = 5,1 kWh
U paliv je uveden jejich skutečný nejčastěji se vyskytující tepelný obsah. Využitelný tepelný obsah je vždy nižší o účinnost spotřebiče, která se může pohybovat v závislosti na zatížení, technickém stavu a způsobu provozu ve velice širokých mezích.
Na vysoké spotřebě energie se podílejí zejména:
- špatné tepelně - technické vlastnosti stavebních konstrukcí domů
- nevyhovující či chybějící regulace provozu tepelného zdroje
- používání nehospodárných elektrických spotřebičů
- nedostatky obsluhy při používání spotřebičů energie
Realizací úsporných opatření a provozem energeticky hospodárnějších spotřebičů lze ušetřit:
15 - 30 % energie vynaložené na vytápění
30 - 40 % energie potřebné na ohřev vody
10 - 20 % energie vynaložené na ostatní chod domácnosti
Celkem můžeme v domácnosti ročně ušetřit 45 až 90 % současně spotřebovávané energie. |
