Možnostmi úspor energie, zejména na vytápění, je nutno se zabývat již v projektu zamýšlené stavby. Nebylo by účelné snažit se o hospodárnou výrobu tepla v nejmodernějším kotli, pokud by vyrobené teplo nebylo hospodárně využíváno. Základním předpokladem pro úsporu energie a tedy i nákladů jsou tepelně-technické vlastnosti vytápěné stavby. Tepelně-technické vlastnosti lze posuzovat podle měrné spotřeby tepla na vytápění. Výstavba z minulých let dosahuje běžně měrné spotřeby 120 až 160 kWh na 1 m² vytápěné plochy za rok. Dosažitelné hodnoty jsou ale podstatně nižší. Na tepelně- technických vlastnostech a na spotřebě energie se podílejí:

• tepelně-izolační vlastnosti obvodových stěn stavby, stropů, podlah, oken a dveří

V současné době je na trhu dostatek tepelně izolačních materiálů k provedení tepelných izolací, např. polystyren, minerální vlna a další. Pro izolaci stropů lze úspěšně použít foukanou izolaci na bázi celulózy, desky z minerální vlny a další přírodní materiály. Pro volbu tloušťky a materiálu izolace obvodových stěn je nutno znát jejich složení a vypočítat pro celý dům tepelné ztráty. Izolací obvodových stěn dojde ke snížení tepelných ztrát, ke snížení spotřeby paliva na vytápění a ke snížení nákladů na vytápění. Optimální tloušťka izolace je taková, při které dojde za stanovenou dobu k úspoře nákladů na vytápění ve shodné výši s náklady na provedení izolace.

• kvalita, počet a rozměry oken

Starší okna jsou většinou netěsná a oproti současně vyráběným oknům mají horší tepelně - izolační vlastnosti. Při koupi nových oken je možno si vybrat okna s rámy plastovými, kombinovanými s hliníkem nebo okna dřevěná. Rozhodující však je kvalita jejich zasklení. Jsou nabízena okna se zasklením dvojitým, lépe však trojitým. Důležitý je výrobci udávaný součinitel prostupu tepla s hodnotou od 0,8 W/m²,K do 1,1 W/m²,K. Důležitá je i velikost oken, která by měla být přiměřená ploše místnosti. Celoskleněné stěny značně zvyšují spotřebu tepla a v létě způsobují přehřátí místnosti. Obdobnou pozornost jako oknům věnujeme i domovním dveřím.

Volba tepelného zdroje
Snížení spotřeby energie lze dosáhnout pečlivým výběrem tepelného zdroje pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody. Z možností uvádíme:

• lokální vytápění kamny na tuhá paliva,
• vytápění krbem s krbovou vložkou s teplovodním výměníkem,
• připojení na centrální tepelný zdroj,
• vytápění elektrickou energií - přímotopným způsobem,
• vytápění elektrickou energií - akumulační,
• vytápění vlastním kotlem,
• vytápění tepelným čerpadlem s doplňkovým tepelným zdrojem,
• vytápění slunečními kolektory s doplňkovým tepelným zdrojem,

Lokální vytápění kamny na tuhá paliva má v současné době uplatnění pouze u objektů užívaných dočasně, např. u rekreačních chat a chalup. Nevýhodou tohoto způsobu vytápění je vyšší časová náročnost na obstarání a uskladňování paliva, nutnost včasného přikládání, manipulace s popelem, znečišťování okolí prachem a zplodinami spalování. Z uvedených důvodů je pro lokální vytápění dávána přednost krbům či krbům s krbovou vložkou a spalování dřeva.

Vytápění krbem s krbovou vložkou je vhodné pro rekreační objekty, které nejsou vytápěny pravidelně po celé topné období. Je však velice vhodné pro i objekty, které jsou vytápěny tepelným čerpadlem nebo sluneční energií. V topeništi je většinou spalováno kusové dřevo. Teplo z krbové vložky je rozváděno nuceným oběhem do topných těles v jednotlivých místnostech. Pokud je součástí krbových kamen i teplovodní výměník, lze krbová kamna s vložkou použít i pro přípravu teplé vody.

Připojení na centrální tepelný zdroj je možné pouze v obcích, kde je centrální zdroj vybudován a teplo je dodáváno z teplárny, elektrárny nebo blokové výtopny do rozvodu po obci nebo po části obce a odběratel není od tepelných rozvodů příliš vzdálen.

Výhodou centrálního zásobování teplem je komfort vytápění bez nutnosti manipulace s palivem a poměrně stabilní dodávka tepla a teplé užitkové vody za přijatelné ceny. Elektrárny, teplárny i blokové výtopny mají vždy instalován záložní tepelný zdroj, takže porucha na některém z kotlů většinou neznamená dlouhodobější přerušení dodávky tepla. Při poruše na tepelném rozvodu mají provozovatelé vlastní opravářské kapacity a mohou poruchu odstranit v brzké době.

Systém centrálního zásobování teplem má ale také nevýhody. Největší nevýhodou je závislost ceny tepla na velikosti jeho odběru. Dojde-li k odpojení některého z velkých odběratelů, zvyšuje se cena tepla pro odběratele zbývající. To může vyvolat řetězovou reakci, odpojování dalších odběratelů z důvodu vysoké ceny a tím rozpad celé soustavy. Každý z odběratelů tepla pak musí řešit způsob vytápění podle svých možností.

Vytápění elektrickou energií přímotopným způsobem je jednou z možností využití elektřiny k tomuto účelu. Pro lokální vytápění elektrickou energií jsou prodávána přímotopná topná tělesa, konvektory, sálavé topné panely a elektrické radiátory. Pro přímotopné vytápění více místností postačuje velmi jednoduchý tepelný zdroj. Je to nádrž o malém obsahu, opatřená několika elektrickými topnými tělesy, kterými je ohřívána voda v topném systému s nuceným oběhem. Výhodou je jednoduchost zdroje, nevýhodou vysoká cena elektrické energie a tím vysoké provozní náklady. Předpokladem je nucený průtok topného media.

Akumulační vytápění je další možností pro využití elektřiny k vytápění. Pro lokální vytápění je možno instalovat elektrická akumulační kamna, ve kterých se v době nízkého tarifu ohřívá náplň z magnezitových cihel. Akumulační kamna pak sálají teplo do vytápěného prostoru. Zvýšení tepelného výkonu je možno dosáhnout vestavěným ventilátorem.

Při ústředním vytápění elektřinou je voda ohřívána elektrickými topnými tělesy v akumulačních nádržích o obsahu několika m³, umístěných např. ve sklepě. Vytápění nádrží probíhá v noci, kdy je cena elektřiny nižší. V době potřeby cirkuluje voda z nádrží topnými rozvody a předává teplo do vytápěného prostoru. Výhodou elektrického akumulačního topení je možnost plné automatizace provozu a minimální doba obsluhy. Nevýhodou je potřebný prostor, který zabírají akumulační nádrže.

Při vytápění vlastním kotlem platí pro volbu kotle následující zásady:
Nepořizujte si kotel s větším výkonem, než jsou tepelné ztráty vytápěného domu. Tepelné ztráty místností, podle kterých se navrhuje velikost otopných těles a velikost kotle, se vypočítávají pro venkovní výpočtovou teplotu, která je na př. pro České Budějovice -15 °C, pro Český Krumlov -18 °C a pro některé oblasti jen - 12 °C. Průměrná venkovní teplota za celé topné období je však však v průměru pouze cca + 5 °C.

Provoz kotle je nejhospodárnější, když pracuje přibližně při 80 % svého maximálního výkonu. Čím více je kotel předimenzován, tím déle je provozován na nižší zatížení a tím i s nižší účinností. Předimenzování kotle, aby byla určitá rezerva, zde není namístě.

Při volbě topného systému se poraďte s odborníkem, nejlépe s projektantem ústředního vytápění nebo s energetickým poradcem, kteří vám nezávisle (ve srovnání s dodavatelem, který sleduje především svoje obchodní zájmy) poradí, jaký typ topného zařízení bude pro vás nejvýhodnější. Projektanti vám vypracují i další podklady potřebné pro návrh topného systému (výpočet potřebného množství tepla, určení výkonu kotle, návrh otopných těles, dimenzování potrubních rozvodů, ekonomické propočty, vypracování celého projektu ústředního vytápění atd.).

Pokud máte jako zdroj tepla kotel na pevná paliva, doporučujeme doplnit otopnou soustavu o akumulační nádrž o obsahu několika m³ a o směšovací zařízení.

Tím dosáhneme zvýšení účinnosti kotle a zjednodušení obsluhy, protože kotel může být provozován na optimální výkon a směšovací zařízení nám umožní provádět regulaci teploty topné vody automaticky podle venkovní teploty, takže nebude docházet k přetápění. Další výhodou je možnost zatápět v kotli v přechodném období jednou za několik dnů, kdy ohřejeme obsah nádrže na vyšší teplotu. Potřebné teplo pak budeme odebírat z akumulační nádrže v době potřeby a v závislosti na venkovní teplotě.

Tento způsob provozu kotle se projeví úsporou paliva, snížením četnosti čištění kotle, zvýšením životnosti kotle a komína a zlepšením životního prostředí.

Nevýhodou jsou prostorové nároky na umístění nádrže, nutné pořizovací náklady a potřeba větší expanzní nádoby.

Výhody použití akumulační nádrže si ukážeme na následujícím příkladu: Pořizovací náklady na kompletní dodávku a montáž akumulační nádrže jsou od 25 000 do 30 000 Kč. Při roční spotřebě hnědého uhlí v ceně cca 15 000 Kč a možné úspoře až 35 % paliva, je možná úspora nákladů za rok až 5 250 Kč a vložená investice se tak vrátí za cca 5 až 6 let. Jestli vás výše uvedené doporučení zaujalo, nechte si vypracovat projekt od projektanta vytápění.

Úspory tepla při vytápění bytu
Úspory tepla na vytápění bytu můžeme dosáhnout instalací radiátorových ventilů s termostatickou hlavicí. Tyto ventily prostřednictvím teplotního čidla automaticky omezí průtok topné vody při dosažení nastavené teploty, např. v době oslunění místnosti nebo při působení jiných vnitřních tepelných zdrojů jako je osvětlení, provoz elektrospotřebičů nebo pobyt lidí.

Automatickou regulací teploty v místnosti se zamezí zbytečnému přetápění. Přetápění o 1°C představuje zvýšení spotřeby energie o cca 6 %.

Průměrné doporučované teploty ve vytápěných místnostech:

• obývací pokoj: 20-22 °C
• dětský pokoj: 20 °C
• ložnice: 16-18 °C
• koupelna: 24 °C
• WC: 15 °C
• chodby: 15 °C

Podle platné legislativy je montáž termostatických ventilů ve všech vytápěných prostorách, mimo rodinné domky, povinná. Montáž je nutno svěřit odborné firmě.

Pozornost musíme věnovat i větrání. Aby bylo větrání ekonomické a přitom splnilo svůj účel, je nutno větrat krátce a intenzivně. Zásadní chybou je větrání dlouhodobé. Otevřeme-li okno ráno před odchodem do práce, během dopoledne stěny bytu naakumulují chlad venkovního vzduchu a pak trvá dlouhou dobu, než dosáhneme dostačující vnitřní teploty.

Chybou ovšem je i větrání nedostatečné. Účelem větrání je nejen výměna vzduchu v místnosti, ale i odvedení vlhkosti vznikající při užívání bytu při pobytu osob, při vaření, vlhkosti z pokojových květin, z akvárií a pod. Při nedostatečném větrání dochází ke kondenzaci vodní páry na chladných plochách zejména v místech, kde je nedostatečná cirkulace vzduchu, např. v rozích pod stropem a za nábytkem. V těchto místech hrozí nebezpečí vzniku plísní, které se obtížně odstraňují.