Podle výsledků statistického průzkumu je vysoká spotřeba elektrické energie v domácnostech způsobována tím, že jsou ve velké míře provozovány zastaralé a nehospodárné energeticky náročné spotřebiče.

Složení elektrických spotřebičů podle stáří je zřejmé z následující tabulky. Zbývající množství spotřebičů do 100 % jsou spotřebiče do 6 let stáří.

Uvedené statistické hodnoty jsou převzaty z údajů za r. 2003, uveřejněných Českým statistickým úřadem.

Možné energetické úspory při výběru nového energetického spotřebiče
K tomu, abychom se dokázali při nákupu nového elektrospotřebiče správně zorientovat, slouží tzv. energetický štítek (v Evropě známý pod názvem Euro-Label). Označení elektrických spotřebičů informačními štítky bylo u nás zavedeno zákonem v r. 2001 a upřesněno vyhláškou v r. 2004.

Energetický štítek obsahuje údaje o energetické náročnosti provozu spotřebiče získané měřením. Vzhled energetického štítku je sjednocen ve všech zemích, které přistoupily k dohodě.

Na trh lze uvádět energetické spotřebiče pouze ve třídách energetické účinnosti A,B,C a D, včetně tříd A+ a A++ . Spotřebiče označené A , B, C, D a A+ a A++ patří mezi úsporné a spotřebiče označené E, F, G mezi méně úsporné. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou třídy označeny barevnými pruhy. Dále jsou na energetickém štítku uvedeny údaje o spotřebě energie, o výrobci a další údaje, které jsou pro zákazníka při výběru spotřebiče důležité.

Vzor energetického štítku:

Povinně jsou označovány energetickými štítky následující spotřebiče:

1. automatické pračky,
2. bubnové sušičky prádla,
3. pračky kombinované se sušičkou,
4. elektrické chladničky, mrazničky a jejich kombinace,
5. myčky nádobí,
6. elektrické trouby,
7. elektrické ohřívače vody,
8. zdroje světla,
9. předřadníky k zářivkám,
10. klimatizační jednotky.

Jestliže nechceme naši peněženku zbytečně zatěžovat vyššími poplatky za spotřebovanou elektřinu, měli bychom kupovat elektrospotřebiče energeticky méně náročné. To platí zejména pro spotřebiče o vyšších příkonech i když některé z nich nejsou energetickými štítky označovány.

Mezi spotřebiče o vyšších příkonech patří:

• pračka prádla
• sušička prádla
• chladnička a mraznička
• myčka nádobí
• elektrická trouba
• elektrický sporák a sklokeramický varný panel
• zdroje světla.

Podle čeho vybíráme pračku
Pračky vyráběné cca před 10 lety mají spotřebu energií vyšší až o 50 %. Proto je namístě se zamyslet, zda si nepořídit energeticky úspornější a modernější automatickou pračku.

Při výběru automatické pračky by nás neměla zajímat jenom konstrukce pračky a její vzhled, ale měli bychom se také informovat o jejích následujících parametrech:

Kapacita pračky - hlavní zásadou energeticky úsporného provozu pračky je využívání její plné kapacity. Pro vaši volbu při nákupu pračky by měla být proto rozhodující potřeba domácnosti, podle které zvolíte velikost náplně pračky. Ta je obvykle od 3,5 kg do 5 kg prádla.

Výrobci praček uvádějí zpravidla maximální spotřebu elektrické energie a vody na jeden prací cyklus. Spotřeba elektrické energie je u nejúspornějších praček maximálně 0,94 kWh a spotřebu vody 48 litrů na 5 kg prádla. Tyto nejúspornější pračky se podle energetického štítku řadí do kategorie A. Automatické pračky střední kategorie mají spotřebu elektrické energie na 5 kg prádla od 1,1 kWh do 1,3 kWh při spotřebě vody od 65 litrů do 85 litrů.

Důležitá je vybavenost pračky programy. Energetická náročnost je závislá především na typu pračky a dále na tom, jakými programy je pračka vybavena (například úsporné programy s možností nastavení ½ plné kapacity prádla, plnění vody podle množství prádla apod.).

Energeticky nejúspornější modely automatických praček jsou vybaveny elektronickým systémem, který řídí průběh celého pracího cyklu, tedy praní, máchání a odstřeďování s cílem dosáhnout optimálních hodnot spotřeby elektrické energie, vody a pracích prostředků. Při praní přitom bere ohled na konkrétní druh prádla a dbá na co nejlepší výsledek praní.

Některé automatické pračky vás na předním ovládacím panelu informují o tom, kolik času zbývá do konce programu a nebo je lze naprogramovat tak, aby začaly pracovat v době s nejvýhodnější sazbou za elektrickou energii.

Automatické pračky lze dále rozdělit podle otáček odstřeďování:

• nejnižší kategorie - méně než 400 otáček za minutu
• střední kategorie - 400 až 800 otáček za minutu
• nejvyšší kategorie - 800 až 1400 otáček za minutu.

Výše počtu otáček pro odstřeďování má mimo dalšího vybavení vliv na výši ceny. Pro dobré odstředění postačuje již 500 otáček za minutu.

Spotřebu elektřiny pračky je možno snížit použitím vhodného pracího prášku, který nám umožňuje snížení teploty prací lázně např. z 90 °C na 60 °C, při zachované prací schopnosti. Prádlo je vhodné roztřídit tak, abychom mohli prát při nejnižší možné teplotě. Snížením teploty z 90 °C na 60 °C se sníží spotřeba energie asi o 25 %. Na běžné prádlo je postačující teplota 40 °C

Podle čeho vybíráme sušičku prádla
Sušičky prádla jsou velmi náročné na spotřebu elektřiny a měli bychom je využívat minimálně, nebo pouze pro řádně vyždímané prádlo. Můžeme tak uspořit 20 až 25 % elektrické energie. Stále však platí, že nejlepší sušičkou prádla je slunce a vítr. Doba provozu sušičky prádla je většinou řízena pouze zkušenostmi obsluhy nastavením doby sušení. Při příliš dlouhé době dochází k přesušování a zvýšené spotřebě elektřiny. Při krátké době sušení není prádlo dostatečně suché. V každém případě mějme na mysli, že sušička má velmi vysokou spotřebu energie a její použití je zdůvodnitelné pouze v případě opravdové nutnosti. Pokud možno dáváme přednost nejlevnějšímu sušení na sluníčku

Podle čeho vybíráme chladničku a mrazničku
Jedním ze základních kritérií při výběru chladničky a mrazničky je údaj o spotřebě elektřiny v kWh/den. U chladničky kombinované s mrazničkou by spotřeba elektřiny u nejúspornějších typů neměla přesáhnout 0,24 kWh/den. U samostatné mrazničky by spotřeba elektřiny u nejúspornějších typů neměla přesáhnout 0,8 kWh/den.

Zvolte si pouze tak velkou chladničku a mrazničku, aby její prostor byl využíván alespoň na 70 %. Mrazicí prostor je u nejmenších typů cca 50 litrů a u největších je cca 110 litrů. V objemech chladící části již nejsou tak velké rozdíly. Je to od cca 180 litrů do 195 litrů Výhodou je, pokud je kombinovaná chladnička s mrazničkou vybavena oddělenými nastavovacími okruhy pro chlazení a mrazení. To nám umožňuje nastavit nejvýhodnější provozní teplotu v obou částech. Chladničku s mrazničkou umístíme na suchém a chladnějším místě, v žádném případě ne vedle otopného tělesa! Pravidelně odstraňujeme námrazu, protože její vrstva může zvýšit spotřebu elektřiny až o 75 %. Teplotu v chladničce stačí udržovat na +5 °C a v mrazničce na -18 °C. Každým snížením teploty o 1 °C zvyšujete spotřebu energie o cca 6 %. Udržujte v chladničce a mrazničce přehledné uspořádání potravin - nebudete muset mít dlouho otevřené dveře ledničky a nebudete tedy zbytečně plýtvat energií.

Podle čeho vybíráme myčku nádobí
Spotřebujeme více energie na ruční umývání nádobí nebo na mytí nádobí v automatické myčce ? Výsledky měření nám jednoznačně ukazují, že myčky nádobí mají oproti ručnímu mytí nádobí výrazně nižší spotřebu energie (cca o 50 %) a zejména nižší spotřebu vody.

Myčka nádobí nám šetří nejen vodu a elektrickou energii, ale také náš drahocenný čas. Pokud denně v průměru věnujeme půl hodiny času na ruční mytí nádobí, můžeme používáním myčky uspořit za rok asi sedm a půl dne volného času. Nádobí je umýváno v následujících etapách:

Mytí: Do drátěných košů uvnitř myčky se naskládá špinavé nádobí a to je omýváno horkou mycí vodou, která stříká pod tlakem z rotujících trysek. Voda je ohřívána elektrickým odporovým tělesem na teplotu cca 65 °C, je hnána čerpadlem a průběžně se filtruje. Aby byl mycí účinek vyšší, je používán speciální detergent, který nádobí odmašťuje.

Oplachování: Nádobí je oplachováno čistou vodou s přídavkem speciální chemikálie, která napomáhá tomu, aby na usušeném nádobí nezůstávaly stopy po kapkách.

Sušení: Sušení je prováděno buď akumulovaným teplem, nebo jsou k ohřevu sušícího vzduchu osazena topná tělesa, případně je sušení prováděno systémem TURBO, kdy se při sušícím procesu odvádí vlhko z myčky pomocí turbínky. Po skončení mycího cyklu je třeba nádobí vyjmout a odstranit nečistoty zachycené ve filtrech.

Druh nádobí který lze v myčce umývat a nádobí, které se v myčce umývat nedoporučuje je uveden v návodu k obsluze.

Myčky nádobí můžeme rozdělit zpravidla do třech kategorií:

• myčky široké 60 cm které pojmou 12 jídelních souprav a jsou vhodné pro vícečlennou rodinu.
• myčky šíře 45 cm určené pro 8 až 9 jídelních souprav, které jsou vhodné pro kuchyně panelákového typu.
• malé stolní myčky nádobí pouze pro 4 sady nádobí, vhodné například pro kanceláře nebo dvoučlenné rodiny.

Velikost a kapacitu myčky volíme tedy podle počtu členů rodiny tak, aby byla při provozu využit.

Nejlevnější a konstrukčně a programově nejjednodušší myčky nádobí většinou nepatří do kategorie energeticky úsporných. Jako energeticky úspornější a šetrnější k životnímu prostředí se jeví myčky renomovaných značek.

Podle čeho vybíráme elektrickou troubu
Energetická výhodnost pečící trouby se posuzuje podle měrné tepelné ztráty, vyjádřené ve W/dm² plochy trouby.

Tepelné ztráty klasické trouby jsou v rozmezí od cca 590 W do 1040 W při příkonu trouby 2100 W až 2200 W. Měrné tepelné ztráty jsou cca od 7,5 W/dm² do 12,5 W/dm².

Tepelné ztráty horkovzdušné trouby jsou v rozmezí od cca 570 W do 1060 W při příkonu trouby 1960 W až 2315 W. Měrné tepelné ztráty jsou cca od 7,0 W/dm² do 11,0 W/dm².

Podle čeho vybíráme elektrický sporák nebo sklokeramický varný panel
Elektrické sporáky a sklokeramické varné panely nejsou povinně označovány energetickými štítky. Musíme se tedy řídit pouze účelem použití a technickými údaji výrobce, které jsou uvedeny v prospektech a v návodu k obsluze.

V prvé řadě je nutno se rozhodnout, zda chceme klasické litinové plotny a nebo sklokeramický varný panel, nebo zvolíme sporák včetně trouby?

Pokud nám stačí jenom základní funkce, tj. vaření, a pro pečení máme jiný dostačující vhodný spotřebič, např. remosku nebo elektrickou pečící pánev, zaměříme se při svém výběru hlavně na energetickou účinnost plotýnek.

Podle výsledků měření mají plotny sklokeramických varných panelů vyšší účinnost ze studeného stavu (při ohřevu vody do bodu varu) než litinové. Účinnost plotýnek ze sklokeramických varných panelů je v tomto případě cca 70 %. Litinové plotýnky dosahují maximální účinnosti cca 60 %.

Účinnost litinových plotýnek, které byly již ohřáty je téměř srovnatelná s plotýnkami ze sklokeramických varných panelů. Tato účinnost je nad 80 %. Je to logické, neboť se odbourala část ztráty energie spojená právě s vlastním zahřátím plotny.